Myšlenka udělovat každoročně Krameriovu cenu za nezávislou žurnalistiku vznikla původně na platformě Asociace nezávislých médií (ANM), která vznikla roku 2015 jako volné sdružení autorů a vydavatelů či provozovatelů médií mimo tzv. hlavní proud. Jejich nezávislost je odvozena především od toho, že nejsou finančně závislá na velkých mediálních korporacích, a také, a zejména, od nezávislosti názorové, provázené respektem ke svobodě slova a přesvědčení garantované Chartou lidských práv OSN a také Listinou základních práv a svobod, jak je zakotvena i v Ústavě České republiky.

Jedním z hlavních důvodů jak vzniku ANM, tak poté - ve spolupráci s CS Institutem a Slovensko-českým domem v Praze - i založení Krameriovy ceny za nezávislou žurnalistiku, byla snaha "stavět mosty" mezi světem tradičních, tzv. mainstreamových médií a sférou tzv. nových médií, především internetových (ačkoli mezi členy a příznivci ANM najdeme nejen webová média, ale i autory a vydavatele periodického tisku či provozovatele elektronických médií). Hlavní myšlenku Krameriovy ceny by šlo vyjádřit takto:

Je jen jedna žurnalistika, a to ta kvalitní, nezávislá a svobodná. Ostatní veřejné projevy, které nesplňují tyto tři parametry, spadají pak pod oblast komerční nebo politické komunikace či přímo propagandy. Není proto podstatné, zda ten či onen vynikající novinář působí v tradičním nebo novém médiu, hlavní je jen kvalita a důvěryhodnost jeho žurnalistické produkce. To je také jediné kritérium, kterým se řídí porota při nominacích a udělování Krameriových cen. A je to také zřejmé z pohledu na soupisy dosavadních oceněných, kde jsou zástupci všech možných mediálních sfér zastoupeni v zásadě rovnoměrně a spravedlivě.

Porota se skládá ze zástupců obou uvedených mediálních oblastí - z veřejnoprávních (ředitel Českého rozhlasu René Zavoral), soukromých "tradičních" (šéfredaktor deníku MFDnes Jaroslav Plesl), internetových (šéfredaktor serveru První zprávy Radomír Pekárek), v porotě také tradičně zasedá ředitel Slovenského domu v Praze Vladimír Skalský a předseda ANM Stanislav Novotný.

V roce 2018 si připomínáme 100. výročí založení společného státu Čechů a Slováků, a proto se tato významná skutečnost projevila i na novém pojetí letošní Krameriovy ceny, jsme rozšířili jak o slovenské spolupořadatele, tak, a to především, vynikající zástupce slovenských médií. Jsme přesvědčeni, že nejen společná minulost a kulturní a jazyková blízkost, ale především společně sdílené problémy současnosti a předvídatelné budoucnosti nás k sobě vážou dnes možná mnohem víc než v časech formálně společného státu. A proto je dobré všímat si mnohem pozorněji a s větším pochopením sami sebe navzájem, bez ohledu na fyzické hranice, ale s ohledem na společné zkušenosti a zájmy.

Organizačně došlo jinak k jediné změně - Český rozhlas v porotě nezastupoval ředitel René Zavoral, ale člen Rady ČRo Tomáš Kňourek.

Dnes je jednou z nejčastějších frází sousloví "rozdělená společnost". Krameriova cena si bere za úkol aspoň svým malým dílem přispět k narušování umělých a účelově vytvářených bariér mezi lidmi a společenstvími, naopak k navazování vzájemné komunikace napříč společností, protože v tom spatřuje také hlavní a nejvyšší smysl žurnalistické práce. A také závazek k odkazu zakladatelské osobnosti českého novinářství, Václava Matěje Krameria, jehož jméno si tato cena vetkla do svého názvu. 

Václav Matěj Kramerius

Václav Matěj Kramerius (9. února 1753 Klatovy - 22. března 1808 Praha) byl český spisovatel, nakladatel a novinář, zakladatel novodobé české žurnalistiky. Pokřtěn byl jako Matěj Valentin, jméno Václav přijal později z důvodů vlasteneckých. Své příjmení psal většinou bratrským pravopisem jako Kraméryus.

Studoval na jezuitském gymnasiu v Klatovech, poté v Praze na Karlo-Ferdinandově univerzitě filosofii a v letech 1778-1780 práva. Krátce působil jako učitel češtiny, a poté pracoval od roku 1786 pro Schönfeldské císařské královské poštovské Noviny, čímž získal značnou popularitu a zkušenosti.

Od 1. července 1789 začal vydávat vlastní noviny pod názvem Pražské poštovské noviny, roku 1791 byly přejmenovány na Krameriusovy c.k. vlastenecké noviny. Ty se zaměřovaly hlavně na osvětu prostého lidu, národní emancipaci a odstraňování lidových pověr. Mezi jejich hlavní rubriky patřily úřední vyhlášky, oznámení, vojenské zahraniční i domácí zprávy, novinky z literatury a divadla. Zpočátku Kramerius čerpal zahraniční informace hlavně z Wiener Kölner Zeitung, ale později si vytvořil rozsáhlý okruh dopisovatelů. Noviny stíhala přísná cenzura a nepříznivá hospodářská situace. I přesto Kramerius pokračoval v jejich vydávání až do své předčasné smrti v roce 1808.

Krameriovo zakladatelské dílo zůstává v českém historickém povědomí živé dodnes. Leckde se setkáváme také s odkazem na jeho jméno: Národní knihovna ČR nazvala svůj projekt digitalizace periodik a monografií Kramerius; Krameriova ulice je v Praze, Brně, Klatovech i v Říčanech u Prahy. Podle tohoto novináře a vydavatele byla také v r. 2016 pojmenována Krameriova cena za nezávislou žurnalistiku.